- ePrivacy ?
- Google Analytics ?
Nový umělecký šéf Divadla rozmanitost - Jiří Kraus (rozhovor vedla Lenka Krestová)
„Chtěl bych, aby se z „Rozmáňa“ stalo divadelní centrum pro děti a mládež“.
Na místo uměleckého šéfa Divadla rozmanitostí nastoupil 1. listopadu 2020 Jiří Kraus. Od roku 2000 je členem činohry Městského divadla v Mostě a během svého divadelního angažmá ztvárnil na mosteckém jevišti řadu nezapomenutelných, převážně komediálních, rolí (např. Čochtana v Divotvorném hrnci, Truffaldina ve Sluhovi dvou pánů, Babbse v Charleyově tetě, hejtmana v Revizorovi, Pepina v Postřižinách, Tobiáše Říhala ve Večeru tříkrálovém a mnoho dalších…). Na kontě má také několik režijních počinů (Osudy dobrého vojáka Švejka, Baron Prášil, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Lotrando a Zubejda, Ať žijí duchové, Hrátky s čertem nebo O statečné princezně Máně).
Mosteckým divákům jsi známý především jako oblíbený herec činohry městského divadla. Co tě vedlo k rozhodnutí přijmout nabídku na uměleckého šéfa Divadla rozmanitostí?
Především to, že mám rád divadlo pro děti. Rád ho hraju a rád ho vytvářím jako režisér. Režírování je ovšem mnohem těžší, neboť už nejsem dítě a vždy jsem nervózní, jestli se pohádka bude líbit, jestli jsem ještě alespoň duší dítětem a trefím se dětem do vkusu.
Do svého nového týmu Divadla rozmanitostí jsi přizval režisérku Hanu Marvanovou. Proč padla tvá volba právě na ni?
Hanku znám dlouhá léta, dokonce jsem ji vedl na dramaťáku. Když vystudovala režii na JAMU, tak jsem se s ní několikrát setkal jako herec a to mě jen utvrdilo o jejích kvalitách. Rozumíme si v pohledu na divadlo. A hlavně, ona je mladá a já se chci obklopovat mladými lidmi, protože sám stárnu.
Jaké budou vaše společné první kroky v čele Divadla rozmanitostí?
V této nelehké době především rozjet sezonu 2021. Za ty dva měsíce, co se kolem „rozmáňa“ motám, jsme už třikrát dělali změny v dramaturgickém plánu na rok 2021. Přál bych si, aby se vše uklidnilo a my mohli pracovat tak, jak jsme si to naplánovali.
Čím je podle tebe Divadlo rozmanitostí jedinečné?
Už jen tím, že v Mostě je.
Je podle tebe těžké dělat v dnešní době divadlo pro děti?
To trochu souvisí s tím věkem. Když já byl malý, tak frčelo trochu něco jiného než dnes. Musíme se napojit na dnešní děti a mládež, na jejich vnímání divadla a umění vůbec. Co se, myslím, nikdy nezmění je převyprávění dobrého příběhu.
To osloví vždy. Jakými prostředky se vypráví, to už je věc jiná.
Jaké jsou vaše dlouhodobé plány s Divadlem rozmanitostí?
To se zeptej, až se dostaneme do normálního provozu. Ale to, co máme v plánu je, co nejvíc ho otevřít veřejnosti. Mimo představení zde chceme pořádat další divadelní činnosti: semináře, kurzy, chceme spolupracovat se ZUŠ a amatérskými divadly. Chtěl bych, aby se z „rozmáňa“ stalo divadelní centrum pro děti a mládež.
Ovlivnila nějakým způsobem momentální „koronavirová“ situace vaši budoucí koncepci?
Divadlo ovlivnila na jaře, teď na podzim a bude určitě ovlivňovat minimálně do prázdnin. Musíme být připraveni na vše, ale změna je život a štěstí přeje připraveným.
Můžeš prozradit, nač se mohou malí diváci v nejbližší době těšit?
V prosinci uvedeme přes internet naši nejnovější inscenaci Jak šli zajíci do Betléma. Bude to takový vánoční dárek pro naše věrné diváky. Začátkem února bychom rádi uvedli pohádku pro nejmenší, tedy pro děti od 0 do 3 let, s názvem Takt a Tón a v březnu velký holubí příběh Rychlý jako pírko. Ovšem jsou to jen plány. Jaká bude realita, to uvidíme.
Budou mít mostečtí diváci možnost tě stále vídat v inscenacích městského divadla?
Jistě. Nebudu toho zkoušet tolik jako doteď, ale z činohry mosteckého divadla nemizím.